Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Do Plzně zavítal vyšetřovatel balkánské války

První únorové pondělí se na Katedře politologie a mezinárodních vztahů ZČU uskutečnila debata se vzácným hostem, jímž byl český vyšetřovatel balkánské války Vladimír Dzuro, který vede newyorskou kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN. Akce se těšila velkému zájmu posluchačů, i když se konala mimo akademický semestr.

Debatu uspořádal Akademický spolek studentů politických věd v Plzni ve spolupráci s Eurocentrem Plzeň a dalšími partnery. Vladimír Dzuro mimo jiné vzpomínal i za pomoci autentických fotografií a videí na zatýkání prvního válečného zločince z bývalé Jugoslávie, konkrétně Srbska, na němž se významně podílel.

Proces rozšiřování EU o země západního Balkánu komplikovala mimo jiné i problematika vydání válečných zločinců z 90. let 20. století k mezinárodnímu soudu v Den Haagu. Srbsko podalo oficiálně kandidaturu na členství v EU koncem roku 2009. Váleční zločinci jako Ratko Mladič, přezdívaný za své krvavé činy Bosenský řezník, či Goran Hadžić byli zatčeni v roce 2011. V roce 2012 pak získalo Srbsko status kandidátské země.

Ale vrame se k zatýkání vůbec prvního válečného zločince. V roce 1993 Rada bezpečnosti OSN jednohlasně schválila návrh rezoluce na ustanovení Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Den Haagu v Nizozemsku. Přestože týmy vyšetřovatelů a právníků se daly do usilovné práce na obžalobách, připravená věznice v Scheveningenu zela dlouho prázdnotou. Vladimír Dzuro, původně český kriminalista, od roku 1995 zastával (po dobu více než devíti let) funkci vyšetřovatele haagského mezinárodního soudu. Koncem roku 1996 se Dzuro, jenž vyšetřoval srbské zločiny na Chorvatech, zcela náhodně při rozhovoru s kolegyní z jiného vyšetřovacího týmu (chorvatských válečných zločinů) dozvěděl, že hodlají vyslechnout jako svědka Slavka Dokmanoviće, o jehož zatčení usiloval Dzurův tým, nebo Dokmanović byl zodpovědný za masakr téměř tří set Chorvatů v Ovčare. A tak na něj Dzuro získal kontakt. Téměř po půl roce vyjednávání se rozjela tajná operace na území cizího státu Srbska s cílem zatknout válečného zločince Dokmanoviće, což byl úplně nový element v práci tribunálu. Dzuro s kolegy vymysleli plán, jak Dokmanoviće ze Srbska vylákat na chorvatské území spravované OSN. Přesto zatýkání nemělo vůbec snadný průběh a chvíle napětí Dzurův tým zažíval ještě i po sklapnutí nastražené pasti během letecké přepravy Dokmanoviće do Haagu. Vladimír Dzuro podrobně vylíčil dobrodružné zatýkání Dokmanoviće také v předloni vydané knize Vyšetřovatel. Toto velmi důležité první zatčení pak dodalo haagskému tribunálu na legitimitě.

Vladimír Dzuro na besedě vyjádřil názor, že státy bývalé Jugoslávie se s válečnou minulostí bohužel stále nevyrovnaly (po propuštění byli někteří váleční zločinci paradoxně ve svých domovských státech vítání dokonce jako hrdinové). Ostatně svědčí o tom i fakt, že přístupová jednání Srbska s EU na nějaký čas v roce 2016 zablokovalo Chorvatsko (které do Unie vstoupilo v roce 2013), a to na protest proti srbskému zákonu o válečných zločincích, který by umožnil stíhat podezřelé osoby i mimo území Srbska, tedy i v Chorvatsku.

Fotogalerie

Autor: Eurocentrum Plzeň
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty