Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Klimatická změna - jaký scénář nás čeká?

Souhrn on-line semináře

15.10.2021

Ve čtvrtek 23. září se konal online seminář s názvem „Klimatická změna – jaký scénář nás čeká?“. Tato online událost patřila do podzimního cyklu seminářů Eurocentra Praha, který pokrývá různé aspekty evropské integrace a témata spojená s členstvím Česka v EU. Debaty se zúčastnila Blanka Danišová, vedoucí strategie klimatické politiky pro středoevropský region z Britského velvyslanectví v Praze a Romana Březovská, analytička Výzkumného centra AMO se zaměřením na problematiku změny klimatu.

Roli moderátorky online semináře si vzala na starost vedoucí Oddělení pro Eurocentra, Ludmila Johnová. 

Úvod Romany Březovské

 

Úvodu se ujala Romana Březovská, která posluchače nejprve zasvětila do kontextu klimatické změny. Poukazovala na otázku, proč je potřeba se o takových tématech bavit a proč je důležité, abychom řešili klima jako takové. Četnost a závažnost klimatických a povětrnostních extrémů se v EU totiž zvyšuje. Změna klimatu má vliv na ekonomiku, naše zdraví a také efektivitu práce. Kvůli globálním změnám lidé trpí velkými ekonomickými ztrátami, které se neustále zvyšují, a je proto velmi důležité se na ně přípravit. EU proto volí strategii připravenosti a promyšleného plánu, jak snižovat emise a zároveň jak se adaptovat na dopady měnícího se klimatu.

 

Romana Březovská nezapomněla zmínit důležité strategie EU. Nejdéle hovořila o nejméně známé z nich, o adaptační strategii. Tato strategie byla přijata 24. února roku 2021. Jejím cílem je, aby se z Evropské unie stala klimaticky odolná entita. Dále byla zmíněna i známější Zelená dohoda pro Evropu. Jedná se o balíček opatření, který představuje koncept klimatické neutrality a jehož vizí je, aby se EU stala do roku 2050 klimaticky neutrální ve všech oblastech evropského hospodářství. Balíček Fit for 55 je první sérií návrhu, který cílí na sladěnost legislativy EU, kde je zapotřebí 55% snížení emisí do roku 2030. Zmíněný balíček obsahuje celkem 12 návrhů. Jedním z nich je například revize systému EU ETS. Jedná se o dvojí revizi, která má také za úkol snížit počet emisních povolenek.

 

Na závěr úvodní řeči se paní Březovská dotkla dvou oblastí. Jako první z nich si vybrala energetickou chudobu. Uvedla, že kolem 34 milionů domácností v EU trpí energetickou chudobou. To znamená, že domácnosti nejsou schopné si buď vytopit, nebo naopak zchladit svou domácnost na adekvátní teplotu. Tento problém může mít negativní dopad na zdraví lidí a efektivitu v rámci práce. Jedním z řešení této chudoby by mohly být promyšlenější dotace od EU.

 

Jako zakončující téma zazněl názor o zapojení veřejnosti do rozhodování a řešení problému. Často se říká, že EU nebo ČR musí snižovat emise. Neměli bychom ale nejprve začít sami u sebe?

 

Úvod Blanky Danišové

 

V úvodním slovu dále pokračovala Blanka Danišová, která přidala především globální pohled na tuto problematiku. V proslovu se soustředila na hlavní iniciativy OSN a na konferenci OSN o klimatu COP26, které Velká Británie letos předsedá.

 

V Pařížské dohodě se každá země zavázala k tomu, jak velký bude její příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů. Nyní je ale známo, že to, k čemu jsme se zavázali, nestačí a je třeba zvýšit úsilí. Cílem COP26 v oblasti těchto ambicí je, aby všechny země přehodnotily své závazky. Zároveň je nutné dodat, že vše není jen o mezinárodních příspěvcích. Jde také o jednotlivé státy a o jejich vlastní dlouhodobou strategii.

 

Po úvodních slovech obou řečnic přišly na řadu doplňující otázky od moderátorky a diváků.

 

1)      Co může člověk jako jedinec s tématem klimatických změn dělat?

 

Nejdříve odpověděla Blanka Danišová, že první věc, co každý z nás může udělat, je zjistit svou uhlíkovou stopu. Většina z nás neví, kolik toho celkem sami vyprodukujeme.

Britské velvyslanectví podpořilo projekt neziskové organizace CI2, která vytvořila web, kde si každý může vypočítat svou uhlíkovou stopu (odkaz naleznete na konci článku).

Paní Danišová upozornila také na třídění odpadu, ale i další témata, jako je doprava nebo fast fashion.

 

Romana Březovská pokračovala na toto téma v duchu každodenních lidských potřeb. Navrhla domácnostem výměnu dodavatele energie za někoho, kdo získává energii z obnovitelných zdrojů. Každý se může zamýšlet nad tím, jak jeho činnost přispívá ke zmírňování změny klimatu. Zmíněna byla i publikace Ministerstva životního prostředí, která se zaměřuje na klimatické vzdělávání. Kniha by měla také sloužit jako podpora pro učitele, kteří se chtějí věnovat tomuto tématu.

 

2)      Jak si vedou ohledně klimatických změn další státy?

 

Řečnice se nejvíce zmiňovaly o Finsku a Velké Británii. Finsko si stanovilo za cíl klimatickou neutralitu do roku 2035. Finsku je dosažení tohoto cíle usnadněno tím, že má na svém území spoustu vody, takže má více možností pro využití obnovitelných zdrojů. Řeč byla i o Spojeném království, které se stalo první zemí, která si tento závazek dala do legislativy.

 

Záznam debaty je k dispozici ke shlédnutí na našem Facebooku zde.

Užitečné odkazy

Fit for 55 (česky): https://www.cde-org.cz/cs/blog/vse-dulezite-k-fit-for-55-co-prinasi-nova-klimaticko-energeticka-legislativa-eu/1779

Autor: Denisa Brodinová
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty