Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Evropa ve vesmíru

28.11.2019

Shrnutí semináře Eurocentra Praha. 

Ve čtvrtek 21. listopadu se v Eurocentru Praha konal seminář na téma Evropa ve vesmíru. O kosmických aktivitách v Evropě, jejich koordinaci a rolích jednotlivých zúčastněných subjektů od Evropské kosmické agentury (ESA) přes Českou republiku a ostatní členské státy až k průmyslu a akademické sféře promluvil Ondřej Šváb z Ministerstva dopravy. Fungování Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), systémy Galileo, EGNOS a konkrétní příklady využití navigačních systémů v soukromé i veřejné sféře představil Daniel Lopour z agentury GSA. Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky poté vysvětlil význam vesmírných programů z hlediska globální politiky a specifickou roli EU v této oblasti.

Kosmické aktivity v Evropě

Kdo se do kosmických aktivit v Evropě zapojuje a jak přesně probíhá spolupráce jednotlivých subjektů? Evropskému kosmickému „ekosystému“ věnoval první část své prezentace Ondřej Šváb z Ministerstva dopravy. Zastřešující organizací je Evropská kosmická agentura (ESA), která vyvíjí družice a poskytuje je ostatním subjektům. Evropská unie pak přímo vlastní systémy Galileo, Copernicus a SST. Členské státy spolupracují jednak prostřednictvím zmiňované Evropské kosmické agentury, jednak skrze samostatné bilaterální smlouvy. Chování ve vesmírném prostoru pak reguluje kosmické právo stanovené OSN. Do kosmických aktivit se zapojují také vědci, akademické instituce a průmysl.

Celý proces spolupráce se dá zjednodušeně představit tak, že vědci vymyslí novou vesmírnou technologii, průmysl ji vyrobí, organizace ji provozují a využívají a ESA zúčastněné subjekty integruje, řídí jejich aktivity a organizuje společný postup. Jejím hlavním cílem je mírové využívání a průzkum vesmírného prostoru a podpora evropských vědeckých a průmyslových zájmů ve vesmírném prostoru. Mezi její hlavní činnosti patří poskytování platformy pro spolupráci států, vývoj a vypouštění raket a satelitů, trénink astronautů, pozorování Země nebo průzkum vesmírného prostoru. ESA nemá svůj samostatný rozpočet, je financována pouze z příspěvků členských států. Například Česká republika v roce 2019 přispěla do rozpočtu 47,6 mil eur, což je přibližně šestkrát vyšší suma než před 10 lety. Účast ČR na vesmírných aktivitách má růst i v dalším roce, ve kterém se očekává příspěvek ve výši 59 mil eur. 

Účast České republiky na vesmírných projektech

Významnou výhodou těchto příspěvků je to, že finance, které Česká republika do rozpočtu investuje, dostane zpět ve formě zakázek. Podle prezentovaných výpočtů za každou investovanou 1 Kč získá Česká republika 4,8 Kč nazpět. Kromě toho získá možnost využívat nové technologie pro vlastní účely. Ty se nejčastěji využívají v automobilovém průmyslu, letectví, optice, chladících systémech, zařízeních využívajících solární energii nebo gyroskopech. Konkrétním příkladem užití technologií vyvinutých pro vesmírný prostor v běžném životě může být i obyčejná pánvička. Právě teflon byl původně materiál zkoumaný pro účely využití v kosmickém prostoru a až poté se díky svým vlastnostem dostal do domácností.

V ČR aktuálně spolupracuje s agenturou ESA 47 firem a kosmickým technologiím se věnuje 23 start-upů. Vedle toho funguje také ESA BIC, která umožňuje přenos prvotních nápadů do praxe, a Vzdělávací centrum ESA. Pomocí této struktury se Česká republika snaží získat nadšené učitele, kteří motivují své studenty, a ti poté své vědomosti a nápady prostřednictvím start-upů a ESA BIC uplatní. Přestože se v minulosti Česká republika do výzkumu a využívání vesmírných technologií výrazně nezapojovala a její angažovanost rychle roste, což dokazuje její účast na 29 družicích, z nichž 2 jsou ryze české, a 3 nosných raketách (Ariane 5, Ariane 6 a Vega). V následujících 10 až 15 letech by mělo satelitů přibýt dalších 30. Zároveň má mnoho firem v České republice potenciál se do programů evropské kosmické spolupráce nově zapojit.

Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA)

Agenturu GSA a systémy Galileo a EGNOS představil Daniel Lopour. Tato agentura spadá pod Evropskou komisi, spolupracuje s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a spravuje evropské programy v oblasti družicové navigace, kontroluje používání zdrojů a řídí související činnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Jejím hlavním cílem je plná funkčnost systémů Galileo a EGNOS, jejich efektivita a rychlý rozvoj aplikací, aby se co nejdříve projevily úspory plynoucí z využívání těchto systémů.

Globální navigační družicový systém Galileo tvoří 26 družic a již v roce 2020 bude v plném provozu. Poskytuje evropským státům možnost využití nezávislého polohovacího systému, který je zároveň plně kompatibilní s GPS. V praxi to znamená, že pokud vaše zařízení zjišuje svou aktuální polohu, může libovolně kombinovat družice evropského systému Galileo, amerického GPS nebo ruského GLONASS. Více než 95 % nově vyrobených čipů do mobilních zařízení je připravených pro využití systému Galileo. [1] Systém Galileo je také zabudováván do všech nových vozidel vyráběných v Evropské unii. To umožňuje využití funkce eCall, tedy automatického přivolání záchranných složek v případě nehody. Systém EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service) je evropský projekt, který za pomoci pozorovacích stanic na zemi odhaluje chyby ve vysílaných signálech a umožňuje tak zpřesnění určené polohy. Zjištěnou nepřesnost a odpovídající korekci dokáže odeslat uživateli do 6 vteřin.

Oba systémy jsou využitelné v mnoha aplikacích, které nabízejí uživatelům nejen úsporu a zjednodušení některých procesů, ale také zvýšenou bezpečnost. Vedle osobního využití na mobilních telefonech se systémy využívají v letecké, lodní i železniční dopravě, v zemědělství a těžbě, v aplikacích pro handicapované nebo ve spolupráci s integrovaným záchranným systém (kromě zmiňovaných dopravních nehod také při přírodních katastrofách nebo hledání osob).

Vesmírný prostor a globální politika

Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky vysvětlil, jaký význam mají vesmírné aktivity pro mezinárodní systém a globální politickou scénu. Výzkum a využívání vesmírného prostoru prochází velmi dynamickým vývojem: hovoří se o kolonizaci Marsu, uvažuje se o těžbě na Měsíci, odhaduje se, že až 60 % světové ekonomiky je závislé na využívání vesmíru, roste počet zúčastněných aktérů a do vesmírných aktivit plyne větší množství peněz. Státům navíc konkurují komerční aktéři, čímž roste význam soukromého sektoru na úkor států. To vše se děje v kontextu narůstající geopolitické rivality světových mocností.

Specifická role EU v kosmickém prostoru

Podle Petra Boháčka má Evropská unie ve vztahu k vesmírnému prostoru odlišné myšlenky než Čína nebo USA a soustředí se především na hledání konsensu, formátu společného vládnutí a mírové využívání kosmických zdrojů. Výrazně se liší například od USA pod vedením prezidenta Trumpa, který plánuje založit americké vesmírné vojenské síly. Ty měly původně sloužit k ochraně satelitů, ale podle Petra Boháčka v současné době představují spíše snahu získání dominance a politického vlivu. Prioritou Evropské unie je bezpečnost v civilním rámování a ekonomické výhody.

Její jasně vymezený postoj může být zásadním přínosem pro světovou politiku. EU by se mohla stát aktérem vytvářejícím systém pravidel na globální úrovni a zprostředkovatelem společného mírového postupu při výzkumu a využívání kosmického prostoru. Její výhodou pro tuto pozici je to, že je sama společenstvím mnoha národů a plní roli aktéra spojujícího různé státy na úrovni evropského regionu. Aby se ale mohla stát prostředníkem společného postupu i na globální úrovni, musí mít dostatečnou vlastní základnu pro vesmírnou agendu. Dosavadní systém vesmírných činností EU je poměrně fragmentovaný, ale nový vesmírný program EU a Evropské kosmické agentury slibuje změnu struktury a sjednocení.

Na závěr své prezentace Petr Boháček doplnil, že kromě zmiňovaných systémů Galileo a EGNOS je úspěšný také program pozorování Země Copernicus, který umožňuje například sledování znečištění, hranic států nebo vývoje tání ledovců v Arktidě. Zajímavou otázkou pro budoucí aktivity ve vesmírném prostoru bude podle něj využití laserů, které by měly být schopné dosáhnout 20 % rychlosti světla a mohly by se používat například k čištění prostoru oběžné dráhy nebo ochraně Země před kolizí s asteroidy. Upozornil, že v rukou jednoho aktéra by ale mohly být hrozbou, a proto je podstatná evropská iniciativa společného mírového postupu v této oblasti.

Komentáře a diskuze aneb K čemu to je a co čekat dál?

Využití laserů v budoucnosti dostalo prostor i v následné debatě, kde byl položen dotaz ohledně role EU v procesu vývoje takto pokročilé technologie. Užití vysoce výkonných laserů ve vesmírném prostoru je podle hostů semináře ještě daleko a hlavním úkolem EU je v současné době podávat návrhy spolupráce, být iniciativní a plánovat další postup i například s využitím rámcového programu Horizon Europe. Zároveň je důležité si uvědomit, že k provozu zařízení tohoto typu je potřeba obrovské množství energie. Nadějně se v této souvislosti jeví například šance synergie s projektem reaktoru studené fúze v Cadarache.

Dalším tématem diskuze byly dvě ryze české družice a jejich účel. Jedna z těchto družic je technologicky demonstrační, což znamená, že ověřuje funkčnost technologií v reálném prostředí vesmíru. Jde o poslední fázi testování nových technologií, po které je možné technologii používat při vesmírných misích. Zároveň je na ní umístěn dalekohled sledující výskyt ozónu pro účely výzkumníků z Ústavu fyziky atmosféry. Druhá družice (Lucky-7) je čistě soukromá a vznikla původně jako studentský projekt. Výsledkem je první ryze český snímek Země, ale největším přínosem jsou zkušenosti, inspirace pro ostatní a příklad úspěšného českého projektu tohoto typu.

V debatě se hosté vrátili také k tématu vesmírného odpadu a zaplnění oběžné dráhy. Nejhorší je situace na geostacionární dráze, která je ale zároveň prostorem, kde mají vlastníci družic povinnost nefunkční družice uklízet. V kontextu vesmíru to znamená odklonit je na tzv. odkladní dráhu (graveyard orbit), kde nepřekáží ostatním. Hlavním nebezpečím přeplněné oběžné dráhy jsou srážky, které probíhají ve velkých rychlostech a mohou vyvolat rozsáhlé řetězové reakce.

Regulace vesmírných aktivit je problematická především kvůli tomu, že neexistuje entita, která by vytvořila a vymáhala nová pravidla pro kosmický prostor, a původní Kosmická smlouva je zastaralá. Překážkou postupu je chování států, které chtějí udržet status quo a zachovat neregulované prostředí pro získání své vlastní dominance. Nadějí může být paralela se situací na začátku využívání radiových vln, kdy si státy uvědomily, že pokud se nedohodnou, nebude moci nové technologie plně využít nikdo z nich. EU sice zatím nevystupuje zcela jednotně, ale některé státy chtějí jednání o nové smlouvě posunout dále. Jedním z takových států je i Německo, které bude příští rok předsedat vRadě EU a jedním z bodů programu má být právě prosazení jednotné vesmírné politiky EU.

Odkazy:

GSA: https://www.gsa.europa.eu/

Český kosmický portál – EGNOS: https://www.czechspaceportal.cz/3-sekce/gnss-systemy/egnos/

Galileo: https://galileognss.eu/

Agentura GSA: https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/gsa_cs

Use Galileo: https://www.usegalileo.eu/



[1] Zda Vaše zařízení může využívat Galileo, zjistíte na stránce: https://www.usegalileo.eu/EN/inner.html#data=smartphone

Autor: Ina Vycpálková
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty