Česko a přímo řízené programy EU
Shrnutí semináře Eurocentra Praha.
Česko a přímo řízené programy
Co jsou to přímo řízené programy a jak se lií od dotací v rámci strukturálních programů? Jaké jsou monosti jejich vyuití v oblasti kultury, spolupráce měst nebo podpory občanství a demokracie? Jak si vedou v konkurenci ostatních států EU Čei? Jak přesně vypadá ádost o finanční podporu a jak postupovat, pokud chci některý z programů vyuít? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalích informací o přímo řízených programech poskytl seminář dne 14. listopadu v Evropském domě, a to předevím díky Magdaleně Müllerové, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa programu Kultura, a Kateřině Hamplové z Úřadu vlády, národní koordinátorce programu Evropa pro občany.
Přímo řízené programy vs. strukturální programy
Jak zaznělo i na semináři 31. října, který se týkal budoucího finančního rámce EU, dá se očekávat pokles financí čerpaných v rámci společné zemědělské politiky a kohezních fondů.[1] Česká republika se toti dostává mezi bohatí regiony EU a ztrácí tak nárok na finance vyhrazené pro rozvoj chudých regionů.[2] Přímo řízené programy tak získávají na důleitosti a představují monost vyrovnání tohoto poklesu příjmů. Na rozdíl od strukturálních programů v nich platí stejná pravidla pro vechny členské státy a vekeré ádosti vyřizuje přímo Evropská komise nebo specializované výkonné agentury. To znamená, e českým projektům konkurují projekty ostatních členských zemí.
Úspěnost České republiky v mezinárodním srovnání
Celkově si Česká republika nevede v čerpání z těchto programů patně, ale objem financí zatím neodpovídá procentuálnímu podílu České republiky na HDP EU. Příčinou můe být malá informovanost, strach z mezinárodní konkurence nebo neúspěchy v dílčích programech. Například v rámci programu Horizont 2020 na podporu výzkumu a vývoje ČR čerpala pouze 0,7 % prostředků, přestoe její podíl na HDP EU odpovídá přiblině 1,2 %. Dorovnání stejné úrovně podílu čerpání by znamenalo zvýení financí o více ne 5 mld. Kč. Na druhou stranu programům jako jsou Erasmus+, CEF Energetika, Kreativní Evropa a Evropa pro občany se daří získávat finance relativně vyí (viz graf).
Evropa pro občany
Program Evropa pro občany představila Kateřina Hamplová. Jedná se o program, který má na starost různé projekty na podporu občanství. Mezi jeho cíle patří zvýení povědomí o historii, dějinách a rozmanitosti Evropy, zvýení angaovanosti občanů, zlepení podmínek pro demokratickou účast v EU a také přispění k porozumění EU. Jde například o projekty partnerství měst (tzv. town twinning), společné projekty několika zemí týkající se konkrétních historických událostí nebo společenských problémů nebo rozsáhlejí projekty opakovaných setkání v rámci sítí měst, na nich spolupracují čtyři a více zemí.
Důleitými tématy pro budoucí finanční období budou mj. demokracie a studium totalitních reimů, a to i díky tlaku ze strany České republiky, která patří mezi odborníky na tuto oblast a dlouhodobě zdůrazňuje význam její podpory. Pozornost bude věnována také výročím událostí let 1950 (Schumanova deklarace), 1990 (sjednocení Německa) a 2000 (Listina základních práv EU) nebo euroskepticismu a jeho moným řeením.
Kreativní Evropa
Fungování přímo řízeného programu Kreativní Evropa přiblíila Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura. V úvodu své prezentace připomněla, e zatímco strukturální programy jsou větinou investičního typu a jejich důleitým cílem je tedy ziskovost, přímo řízené programy často cílí na měkké faktory, mezinárodní propojení nebo zaměstnatelnost, kreativitu a inovace.
Program Kreativní Evropa je rozdělen na část Média a část Kultura. Hlavním cílem programu Kultura je posílit konkurenceschopnost v kultuře, filmu a ostatních kreativních odvětvích a podporovat zachování kulturní a jazykové rozmanitosti. Formou naplňování těchto cílů jsou nejrůznějí projekty v oblasti designu, scénického umění, literatury, architektury nebo módy. Příkladem můe být podpora mobility vycházejících talentů, která jim umoňuje získat zkuenosti v zahraničí a zvyuje tak jejich anci obstát v mezinárodní konkurenci. Mezi dalí projekty patří putovní výstavy, společná přeshraniční tvorba, podpora kulturního dědictví, integrace cizinců, rozvoj digitalizace a nových obchodních modelů nebo konference týkající se nejnovějích trendů v jednotlivých oblastech.
V čerpání z tohoto programu jsou četí producenti, kina a distributoři poměrně úspění a jako příklad projektů, které získaly finanční podporu, mohou být uvedeny například filmy Jan ika nebo Bába z ledu, filmový festival ve Zlíně nebo filmový festival Jeden svět. V novém finančním období se bude program kromě ji zmíněných oblastí zaměřovat předevím na rovnost muů a en, technologie a inovace a hudební průmysl.
Jak zaádat o financování projektu a uspět
Pokud uvaujete o financování svého projektu s vyuitím přímo řízených programů, prvním krokem by mělo být zjitění informací o tom, co je k dispozici a jak programy fungují. K dispozici jsou Vám kromě elektronických zdrojů také národní kontaktní místa, kde Vám pomohou s celým projektem, a to od nápadu přes vyplnění ádosti a k samotné realizaci.
Příprava projektu s vyuitím programu Evropa pro občany je relativně snadná a není třeba se bát sloité administrativy. ádost můete podat prostřednictvím účastnického portálu, kde vyplníte jednoduchý formulář. Rozsah podpory, na kterou máte nárok, se odvíjí od počtu zúčastněných lidí a zemí. Pro účely programu není nutné ani dodatečně předkládat přesný rozpočet nebo faktury. Celou přípravnou fázi tak můete stihnout i za týden.
Kritérii pro udělení grantu jsou: 1. soulad s cíli programu, 2. kvalita plánu činností (efektivita), 3. íření výsledků, 4. dopad a zapojení výsledků. Pro ČR je výhodou, e kromě těchto kritérií se přihlíí také ke geografické pozici země a jejímu zastoupení v rámci programu. Díky tomu mohou i země jako je Česká republika konkurovat zemím, které jsou větí a mají s ádostmi o evropské granty dlouhodobé zkuenosti. Kateřina Hamplová také poradila začínajícím adatelům vyzkouet si mezinárodní spolupráci nejdříve jako partner, který se účastní projektu, ale není jeho organizátorem. Naopak těm, kdo si vyzkouí přímo řízené programy, nabízí monost posunout se dále a zváit spolupráci na úrovni strukturálních fondů.
O čerpání peněz z fondů mohou ádat pouze právnické osoby, v případě Evropy pro občany veřejné subjekty nebo neziskové organizace s právní subjektivitou, v případě Kreativní Evropy subjekty činné v kulturních a kreativních odvětvích. Přípravná fáze u projektů Kreativní Evropy trvá standardně několik měsíců a někdy můe zabrat i více let. To je dané předevím administrativní náročností rozsáhlých projektů, nutností opakovaných setkání na mezinárodní úrovni a poadavkem na viditelný dopad na kulturu Evropy.
A u jde o kterýkoli program, člověk by se neměl nechat odradit, pokud jeho projekt neuspěje při prvním pokusu. Při přítím pokusu má anci reagovat na feedback ze strany posuzovatele ádosti a samozřejmě můe vyuít i ji zmiňovaná národní kontaktní místa. Ta mu kromě pomoci se sestavováním projektu a vlastní ádostí mohou také doporučit jiné programy nabízející finanční podporu, a to nejen v rámci evropských fondů, ale také na základě spolupráce zemí Visegrádu nebo přeshraniční spolupráce s konkrétními zeměmi.
Odkazy a kontakty:
Kreativní Evropa: https://www.kreativnievropa.cz/
+420 224 809 118, 119, 134, kultura@kreativnievropa.cz
Evropa pro občany, Programový průvodce: https://eacea.ec.europa.eu/sites/eacea-site/files/programme_guide_2019_cs.pdf (pdf)
Stá v Eurocentru Praha
28.11.2019
Evropa ve vesmíru
25.11.2019
Česko a přímo řízené programy EU
07.11.2019
Víceletý finanční rámec po roce 2020