Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Česko a přímo řízené programy EU

25.11.2019

Shrnutí semináře Eurocentra Praha. 

Česko a přímo řízené programy

Co jsou to přímo řízené programy a jak se liší od dotací v rámci strukturálních programů? Jaké jsou možnosti jejich využití v oblasti kultury, spolupráce měst nebo podpory občanství a demokracie? Jak si vedou v konkurenci ostatních států EU Češi? Jak přesně vypadá žádost o finanční podporu a jak postupovat, pokud chci některý z programů využít? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších informací o přímo řízených programech poskytl seminář dne 14. listopadu v Evropském domě, a to především díky Magdaleně Müllerové, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa – programu Kultura, a Kateřině Hamplové z Úřadu vlády, národní koordinátorce programu Evropa pro občany.

Přímo řízené programy vs. strukturální programy

Jak zaznělo i na semináři 31. října, který se týkal budoucího finančního rámce EU, dá se očekávat pokles financí čerpaných v rámci společné zemědělské politiky a kohezních fondů.[1] Česká republika se totiž dostává mezi bohatší regiony EU a ztrácí tak nárok na finance vyhrazené pro rozvoj chudých regionů.[2] Přímo řízené programy tak získávají na důležitosti a představují možnost vyrovnání tohoto poklesu příjmů. Na rozdíl od strukturálních programů v nich platí stejná pravidla pro všechny členské státy a veškeré žádosti vyřizuje přímo Evropská komise nebo specializované výkonné agentury. To znamená, že českým projektům konkurují projekty ostatních členských zemí.

Úspěšnost České republiky v mezinárodním srovnání

Celkově si Česká republika nevede v čerpání z těchto programů špatně, ale objem financí zatím neodpovídá procentuálnímu podílu České republiky na HDP EU. Příčinou může být malá informovanost, strach z mezinárodní konkurence nebo neúspěchy v dílčích programech. Například v rámci programu Horizont 2020 na podporu výzkumu a vývoje ČR čerpala pouze 0,7 % prostředků, přestože její podíl na HDP EU odpovídá přibližně 1,2 %. Dorovnání stejné úrovně podílu čerpání by znamenalo zvýšení financí o více než 5 mld. Kč. Na druhou stranu programům jako jsou Erasmus+, CEF Energetika, Kreativní Evropa a Evropa pro občany se daří získávat finance relativně vyšší (viz graf).

čerpání 2019

Evropa pro občany

Program Evropa pro občany představila Kateřina Hamplová. Jedná se o program, který má na starost různé projekty na podporu občanství. Mezi jeho cíle patří zvýšení povědomí o historii, dějinách a rozmanitosti Evropy, zvýšení angažovanosti občanů, zlepšení podmínek pro demokratickou účast v EU a také přispění k porozumění EU. Jde například o projekty partnerství měst (tzv. town twinning), společné projekty několika zemí týkající se konkrétních historických událostí nebo společenských problémů nebo rozsáhlejší projekty opakovaných setkání v rámci sítí měst, na nichž spolupracují čtyři a více zemí.

Důležitými tématy pro budoucí finanční období budou mj. demokracie a studium totalitních režimů, a to i díky tlaku ze strany České republiky, která patří mezi odborníky na tuto oblast a dlouhodobě zdůrazňuje význam její podpory. Pozornost bude věnována také výročím událostí let 1950 (Schumanova deklarace), 1990 (sjednocení Německa) a 2000 (Listina základních práv EU) nebo euroskepticismu a jeho možným řešením.

Kreativní Evropa

Fungování přímo řízeného programu Kreativní Evropa přiblížila Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa – Kultura. V úvodu své prezentace připomněla, že zatímco strukturální programy jsou většinou investičního typu a jejich důležitým cílem je tedy ziskovost, přímo řízené programy často cílí na měkké faktory, mezinárodní propojení nebo zaměstnatelnost, kreativitu a inovace.

Program Kreativní Evropa je rozdělen na část Média a část Kultura. Hlavním cílem programu Kultura je posílit konkurenceschopnost v kultuře, filmu a ostatních kreativních odvětvích a podporovat zachování kulturní a jazykové rozmanitosti. Formou naplňování těchto cílů jsou nejrůznější projekty v oblasti designu, scénického umění, literatury, architektury nebo módy. Příkladem může být podpora mobility vycházejících talentů, která jim umožňuje získat zkušenosti v zahraničí a zvyšuje tak jejich šanci obstát v mezinárodní konkurenci. Mezi další projekty patří putovní výstavy, společná přeshraniční tvorba, podpora kulturního dědictví, integrace cizinců, rozvoj digitalizace a nových obchodních modelů nebo konference týkající se nejnovějších trendů v jednotlivých oblastech.

V čerpání z tohoto programu jsou čeští producenti, kina a distributoři poměrně úspěšní a jako příklad projektů, které získaly finanční podporu, mohou být uvedeny například filmy Jan Žižka nebo Bába z ledu, filmový festival ve Zlíně nebo filmový festival Jeden svět. V novém finančním období se bude program kromě již zmíněných oblastí zaměřovat především na rovnost mužů a žen, technologie a inovace a hudební průmysl.

Jak zažádat o financování projektu a uspět

Pokud uvažujete o financování svého projektu s využitím přímo řízených programů, prvním krokem by mělo být zjištění informací o tom, co je k dispozici a jak programy fungují. K dispozici jsou Vám kromě elektronických zdrojů také národní kontaktní místa, kde Vám pomohou s celým projektem, a to od nápadu přes vyplnění žádosti až k samotné realizaci. 

Příprava projektu s využitím programu Evropa pro občany je relativně snadná a není třeba se bát složité administrativy. Žádost můžete podat prostřednictvím účastnického portálu, kde vyplníte jednoduchý formulář. Rozsah podpory, na kterou máte nárok, se odvíjí od počtu zúčastněných lidí a zemí. Pro účely programu není nutné ani dodatečně předkládat přesný rozpočet nebo faktury. Celou přípravnou fázi tak můžete stihnout i za týden.

Kritérii pro udělení grantu jsou: 1. soulad s cíli programu, 2. kvalita plánu činností (efektivita), 3. šíření výsledků, 4. dopad a zapojení výsledků. Pro ČR je výhodou, že kromě těchto kritérií se přihlíží také ke geografické pozici země a jejímu zastoupení v rámci programu. Díky tomu mohou i země jako je Česká republika konkurovat zemím, které jsou větší a mají s žádostmi o evropské granty dlouhodobé zkušenosti. Kateřina Hamplová také poradila začínajícím žadatelům vyzkoušet si mezinárodní spolupráci nejdříve jako partner, který se účastní projektu, ale není jeho organizátorem. Naopak těm, kdo si vyzkouší přímo řízené programy, nabízí možnost posunout se dále a zvážit spolupráci na úrovni strukturálních fondů.

O čerpání peněz z fondů mohou žádat pouze právnické osoby, v případě Evropy pro občany veřejné subjekty nebo neziskové organizace s právní subjektivitou, v případě Kreativní Evropy subjekty činné v kulturních a kreativních odvětvích. Přípravná fáze u projektů Kreativní Evropy trvá standardně několik měsíců a někdy může zabrat i více let. To je dané především administrativní náročností rozsáhlých projektů, nutností opakovaných setkání na mezinárodní úrovni a požadavkem na viditelný dopad na kulturu Evropy.

A už jde o kterýkoli program, člověk by se neměl nechat odradit, pokud jeho projekt neuspěje při prvním pokusu. Při příštím pokusu má šanci reagovat na feedback ze strany posuzovatele žádosti a samozřejmě může využít i již zmiňovaná národní kontaktní místa. Ta mu kromě pomoci se sestavováním projektu a vlastní žádostí mohou také doporučit jiné programy nabízející finanční podporu, a to nejen v rámci evropských fondů, ale také na základě spolupráce zemí Visegrádu nebo přeshraniční spolupráce s konkrétními zeměmi.

Odkazy a kontakty:

Kreativní Evropa: https://www.kreativnievropa.cz/

+420 224 809 118, 119, 134, kultura@kreativnievropa.cz

Evropa pro občany, Programový průvodce: https://eacea.ec.europa.eu/sites/eacea-site/files/programme_guide_2019_cs.pdf (pdf)

Autor: Ina Vycpálková
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty