Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Víceletý finanční rámec po roce 2020

07.11.2019

Shrnutí semináře Eurocentra Praha. 

Ve čtvrtek 31. října se v Evropském domě konal další seminář Eurocentra Praha, tentokrát zaměřený na víceletý finační rámec EU po roce 2020. Jako hosté vystoupily Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v ČR a Jana Baďová z Ministerstva financí.

V květnu 2018 schválila Evropská komise návrh na sedmiletý rámec finančního rozpočtu pro období 2021-2027. Sestavení finančního rámce je podle Pavlíny Žákové v porovnání s předešlými lety složitější na sestavení vzhledem určitým výzvám, jako jsou:

  1. Plánovaný odchod Spojeného království z Evropské unie,
  2. Zvýšená migrace a
  3. Změna klimatu

Spojené království doposud vytvářelo asi 15 % HDP Evropské unie. Pokud odejde, s čímž nynější rozpočtový rámec počítá, sníží se příjmy zhruba o 12 miliard eur. Přestože budou finance rozděleny namísto 28 pouze mezi 27 zemí, musí se Evropská komise při rozdělování spolehnout na menší částku. Díky zvýšené migraci se rámec zabývá také zvýšením finanční dotace směrem k ochraně vnějších hranic. Větší pozornost je věnována také adaptaci na změnu klimatu.

Evropská komise se chce v souladu s principem subsidiarity soustředit na podporu velkých výzkumných projektů (jako je například Laserové výzkumné centrum v Dolních Břežanech či koupě superpočítačů v Ostravě), které by státy samy nebyly schopny financovat.

Další oblastí, kterou chce Evropská komise i nadále podporovat, jsou programy pro mládež, jakým je například Erasmus+. Pro oblast životního prostředí je v dalším rozpočtovém období vyhrazeno o 70 % více finančních prostředků. Prioritou je čistota ovzduší a vody. Dalšími oblastmi jsou již zmiňované společné vnější hranice, bezpečnost a rozvojová pomoc.

Jelikož jsou do finančního rámce zahrnuty nové oblasti výdajů, navrhuje Evropská komise snížit finanční výdaje v oblasti společné zemědělské a kohezní politiky. I nadále by však měly tvořit přibližně třetinu výdajů.

Z čeho se Evropský finanční rozpočet skládá?

Evropské finance jsou tvořeny (asi ze 73 %) národními důchody jednotlivých členských států. Dalších 15 % tvoří podíl z vybraných cel. V neposlední řadě (12 %) je přispíváno z DPH.

Nový návrh představuje i další možnosti, jak zmírnit vlivy odchodu Spojeného království, a počítá se zavedením souboru nových vlastních zdrojů:

- 20% podílu na příjmech ze systému obchodování s emisemi

- 3% paušální sazby uplatněné na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob

- příspěvky členských států vypočítaných na základě množství odpadu tvořeného nerecyklovanými plastovými obaly v každém členském státě

K tomu Jana Baďová (z oddělení Ministerstva financí pro rozpočet EU) vyjádřila jisté pochybnosti. Ohledně změny orientace příjmů z emisních povolenek se stále diskutuje. Zdanění korporátů bude s největší pravděpodobností zamítnuto. Chybí zde právní základ k provedení takovéhoto kroku, který se s nevětší pravděpodobností nestihne vytvořit do začátku období. Nejslibnějším novým příjmem se zdá být zdanění nerecyklovatelných plastových obalů, ale ani tam není nic jisté. Zdanění by kromě financí mohlo napomoci i ekologičtějšímu přístupu zemí. Pokud by se však země opravdu rozhodly snížit spotřebu nerecyklovatelných plastů, pak by z tohoto zdroje postupem času nepřicházely dostatečné finance. Evropská unie by však podle slov Jany Baďové měla mít dlouhodobější zdroje příjmů.

Dopad na Českou republiku

Návrh obsahuje podle Pavlíny Žákové z Evropské komise „celou řadu dobrých zpráv“. Zabývá se potřebami a obavami Čechů, kterými jsou podle Eurobarometru obrana, migrace a klima. Návrh se též snaží být flexibilnější a jednodušší, co se týče pravidel. Má být například povoleno převádět finance mezi jednotlivými oblastmi a roky. V návrhu je též ukončení rabatů (výhod) pro určité země (jako je Dánsko nebo Spojené království).

Další změnou bude úbytek financí věnovaný na politiku soudržnosti. Prozatímní návrh je -24 % oproti předešlému finančnímu rámci. Důvodem je omezování výdajů na tuto politiku a zároveň neustálé zlepšování ekonomické a životní úrovně v České republice. Pokud by šlo čistě o změnu podpory podle finanční situace, ztratila by ČR z kohézních fondů přibližně 45 %.

Česká republika nyní čerpá finance především z fondů soudržnosti (v roce 2016 to bylo 70 % celkových příjmů), další čtvrtina z objemu čerpaných prostředků putuje na podporu zemědělské politiky v ČR. Ostatními složkami jsou komunitární programy jako Horizont 2020, Erasmus+, Life nebo například Cosme. V porovnání s jinými západními zeměmi však z těchto programů čerpá ČR nejméně.

Postoj České republiky

Navrhovaný finanční rámec (1,3 % HND EU) Česká republika akceptuje. Nebránila by se však ani nižšímu rozpočtu. Důležité je brát v úvahu snížení dotací na kohezní a společné zemědělské politice. Také je nutno zvážit, zda je plánované navýšení v určitých oblastech až o 200 % Česká republika schopna využít.

Jako nejlepší příjem považuje Česká republika odvody z HND. Jana Baďová zmiňuje, že alternativní zdroje ČR přímo nepodporuje. Zdroje musí být jednoduché, výhodné a stabilní. Pokles kohezní politiky je všeobecně přijímán. České regiony bohatnou, nemůžeme se tedy srovnávat se situací v minulosti.

Fotogalerie

Autor: Klára Březinová
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty