Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Čistá mobilita a nové technologie v dopravě

07.10.2019

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Čistá mobilita a nové technologie v dopravě

Ve čtvrtek 26. září proběhl v Eurocentru Praha seminář s názvem Čistá mobilita a nové technologie v dopravě. Hosty byli Lucie Krčmářová ze Sdružení automobilového průmyslu, Jan Bezděkovský z Ministerstva dopravy a František Marčík z Aliance pro energetickou soběstačnost. Společně představili fenomén čisté mobility nejen z pohledu ekologie, ale také z hlediska legislativního, ekonomického a politického.

Elektřina, vodík a biometan – paliva budoucnosti

Ve svém úvodním příspěvku představil Jan Bezděkovský, pověřenec Ministerstva dopravy pro čistou mobilitu, situaci a rozvoj čisté mobility z pohledu státní zprávy. V úvodu zdůraznil, že pojem „čistá mobilita“ neznamená nutně pouze elektromobilitu, ale zahrnuje také další čisté zdroje, typicky například vodík. Přestože by se vodíkový pohon mohl zdát otázkou příliš vzdálené budoucnosti, státní správa již v otázce této technologie spolupracuje se subjekty soukromého sektoru a probíhá průzkum, konzultace a přípravy dalších kroků. Potenciál být v budoucnu ekologičtější než nyní mají také vozidla na stlačený zemní plyn (CNG), a to při nahrazení klasického zemního plynu biometanem. 

Legislativa jako pohon změn a návod k postupu směrem k čisté mobilitě

Po obecném úvodu Jan Bezděkovský přiblížil regulatorní rámec v ČR na podporu elektromobility s jeho konkrétními důsledky. Alfou a omegou čisté mobility je podle Bezděkovského infrastruktura. Právě podpora infrastruktury je jedním z bodů Národního akčního plánu čisté mobility, a v budoucnu tak můžeme očekávat její další rozšíření a zlepšování. Další formou podpory, která bude mít vliv přímo na uživatele, je osvobození od silniční daně a od příštího roku také osvobození od povinnosti platit mýtné nebo mít dálniční známku.

Budoucnost podpory čisté mobility se odvíjí od legislativy EU. Evropská unie je v tomto ohledu iniciátorem změn a stanovuje v mnoha ohledech ambiciózní cíle. ČR se v současnosti daří na tyto podněty reagovat a připravuje další aktualizaci legislativy tak, aby byla i nadále kompatibilní s evropskou legislativou a zároveň co nejlépe využitelná v praxi. K tomu by měly pomoci i vyšší zdroje uvolněné právě na rozvoj čisté mobility v rámci operačních a komunitárních programů, národního financování a evropských finančních nástrojů.

Automobilový průmysl v ČR – příležitosti a hrozby

Lucie Krčmářová ve své úvodní prezentaci nabídla informace o aktuální situaci v automobilovém průmyslu v ČR i Evropě a pohled Sdružení automobilového průmyslu na současnost i budoucnost čisté mobility. Jak ukazuje čtvrtinový podíl automobilového průmyslu na exportu ČR, podíl tohoto sektoru na zaměstnanosti v ČR nebo také například celosvětové prvenství ČR ve výrobě autobusů na obyvatele, je automobilový průmysl pro Českou republiku zásadní.

V diskuzi o automobilovém průmyslu v ČR je podle Krčmářové třeba brát v potaz nejen regulace, o kterých již hovořil Jan Bezděkovský, ale také současné znalosti, inovace a technické možnosti, dále očekávání zákazníků, a nakonec také konkrétní události, které mají na situaci vliv. Příkladem takové události je právě nyní probíhající změna Evropské komise a formulace jejích vizí do budoucna nebo také konec ekonomického růstu.
Stejně jako Bezděkovský i Krčmářová zmínila pořádaná společná jednání vlády, Sdružení automobilového průmyslu a soukromého sektoru jako úspěch minulosti, ale také jako nutnost pro budoucí vývoj.

Pomalu, ale (ne)jistě

Za Alianci pro energetickou soběstačnost promluvil František Marčík, který představil situaci z širšího pohledu. Upozornil na to, že emise způsobené silniční dopravou i přes všechna nařízení a velkolepé cíle nadále rostou. Podíl využití obnovitelných zdrojů v ČR sice roste, ale podle Marčíka pomalu a nedostatečně.

Z globálního hlediska je také problémem to, že se závazné dohody většinou netýkají letadel a lodí. Právě v těchto sektorech vidí Marčík potenciál pro zlepšení situace, a to jak šířením a zpřísňováním již existujících dobrovolných závazků dopravních společností, tak prostřednictvím výzkumu a zaváděním ekologičtějších paliv. Příkladem úspěšných projektů toho typu mohou být synteticky vyráběná paliva pro letadla, pohony využívající obnovitelné zdroje, jako je voda nebo sluneční záření, a v oblasti lodní dopravy provoz elektrotrajektů.

Podpora pro bohaté podnikatele a omezení pro ostatní, nebo vzájemná spolupráce?

V druhé části semináře proběhla diskuze, která otevřela nové otázky na toto téma a doplnila prezentace hostů o konkrétní výhody a nevýhody elektromobility v praxi. Zazněl názor, že oproti podpoře podnikatelů by se mělo více investovat do rozšíření elektromobility mezi občany. Za tímto účelem by mělo být zvýhodnění pro elektromobily dané zákonem, a to včetně jízdy ve vyhrazených jízdních pruzích nebo parkování zdarma. Při propagaci by se pak mělo kromě zmiňovaných výhod zdůraznit také příjemné užívání elektromobilů – například jejich tichost nebo snazší údržba.

Hosté vyjádřili svůj souhlas s tím, že jsou i další pozitiva, pro které nebyl prostor, ale ohradili se proti kritice přílišné podpory podnikatelů. Podle Bezděkovského je i ve stávající formě finanční podpora čisté mobility citlivé téma, které je mnohdy vnímáno jako podpora bohatých na úkor chudších obyvatel. Plošná úprava formou zákona by znamenala brát finance z daní těch, kdo si elektromobily nemohou dovolit a omezovat je v dopravě, což by jistě vyvolalo negativní reakce. Krčmářová doplnila, že jsme teprve na začátku rozšiřování čisté mobility, a právě podnikatelé si mohou dovolit do ní zainvestovat. Firmy navíc často nabízí mladé ojetiny, které jsou k dispozici pro osobní užití a cenově dostupnější.

Začarovaný kruh nedostatku dobíjecích stanic a počtu elektromobilů

V diskuzi dostal prostor také stav infrastruktury. Přestože převládá představa, že infrastruktura je v České republice nedostatečná, situace není tak špatná, jak se zdá. Zatímco cíl EU co do poměru nabíjecích stanic a elektromobilů je 1:10, v ČR je nyní 750 stanic a 3500 automobilů. Budování stanic tedy v tomto ohledu předbíhá trh, jak podotkla Krčmářová. Bezděkovský doplnil, že poskytovatelé se řídí predikcí, ale nemohou ji výrazně přecenit a musí reagovat na poptávku, což působí jako překážka rychlejšího rozvíjení infrastruktury.

V odpovědi na otázku týkající se kvality nově budovaných stanic a rychlosti nabíjení pan Bezděkovský vysvětlil, proč je podle něj vhodné stavět jak nejvýkonnější rychlonabíjecí stanice, tak i pomalejší, méně výkonné. Provoz rychlonabíjecích stanic je dražší a efektivní pouze na místech, kde je třeba automobil dobít rychle. Pro nabíjení ve firmách, v hotelech nebo doma jsou vhodnější pomalejší stanice a tzv. wall-boxy, které jsou navíc cenově dostupnější. Právě wall-boxy by měly usnadnit nabíjení doma, bez rizik spojených s nabíjením z běžných zásuvek. Cílem do budoucna je, aby výrobci tyto wall-boxy poskytovaly jako součást výbavy při pořízení elektromobilu.

K zamyšlení zůstalo na závěr několik otázek otevřených, jako například zda je čistá mobilita cestou k odpoutání se od závislosti na ropě dovážené z nestabilních zemí, jakou roli hraje ve vývoji dopravy sdílená mobilita nebo jaké jsou možnosti opětovného využití použitých materiálů a součástí elektromobilů.

Odkazy:

www.autosap.cz

Autor: Ina Vycpálková
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty