Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Dezinformace a fake news – boj s větrnými mlýny?

25.04.2019

Shrnutí semináře Eurocentra Praha

Dne 4. dubna se v Eurocentru Praha konal seminář k problematice dezinformačních kampaní a fake news. Na téma přišli diskutovat Ivana Procházková ze serveru Demagog.cz, JonᚠSyrovátka z Prague Security Studies Institute a Kateřina Křivánková ze Zvolsi.info.

Podle Jonáše Syrovátky je tuzemská debata o dezinformacích v porovnání s ostatními postkomunistickými státy na velice vysoké úrovni, disponujeme velice kvalitními médii a rozvinutými institucemi, které výraznějšímu rozšíření tohoto fenoménu zabraňují. Přesto je ale nutné hledat prostor pro zdokonalení, a to zejména v rámci expertní debaty, kde by mělo dojít ke třem zásadním změnám.

Prvotně by se měly v tématu dezinformací aplikovat nové výzkumné přístupy, tzn. především přistupovat k problému komplexně a nezkoumat pouze jednotlivé případy, které toho moc nevypoví o hlubším celospolečenském problému. Do budoucna by odborníci měli narativy, které se šíří například prostřednictvím dezinformačních webů, dávat do kontextu celospolečenské nálady, kde některé problémy jako spojení migrace a hrozby terorismu zveličují i mainstreamová média. Dále je nutné jasně určit, na kterou část obyvatelstva dezinformace míří a jak konkrétně je jejich rozhodování pravidelným sledováním dezinformačního obsahu ovlivněno.

Debata o dezinformacích by neměla být automaticky spojována s bezpečnostní debatou o informačních operacích Ruské federace. Přestože je prokazatelné, že Rusko využívá dezinformační weby k šíření své agendy, dochází často i v odborné debatě ke zjednodušení celé problematiky, kdy je jakýkoliv šířený hoax automaticky spojován s ruskou činností. Samotní šiřitelé dezinformačního obsahu sledují často vlastní cíle a mají vlastní motivy. Automatickým zaškatulkováním těchto různorodých aktérů jako spolupracovníků Ruské federace je celý problém zjednodušován a nedochází na nutnou debatu o motivech osob, které hoaxy šíří, a hlubších problémech v naší společnosti. Napojování debaty o dezinformacích na bezpečnostní debatu má za následek vznik monopolu bezpečnostních expertů na tuto problematiku a problematika dezinformací je pak skloňována pouze v rámci diskuse o informační válce či propagandě. Pro možnost získání nových pohledů je debatu třeba otevřít i expertům z jiných oborů, jako jsou například lidé z marketingu, médií či školství.

Ivana Procházková představila činnost serveru Demagog.cz, zabývající se vyvracením dezinformací především v politickém prostředí. Aktivita politiků ve veřejné debatě a šíření dezinformací narůstá hlavně před volbami. Ve závěrečných etapách kampaní mají tak fact-checkingové agentury (agentury zabývající se ověřováním faktických tvrzení, pozn. red.) více práce než po zbytek roku. Pozornost veřejnosti věnovaná politickým tématům je v tomto období mnohem větší, témat je celá řada a veřejná debata se stává nepřehlednou, což vytváří prostředí náchylné k potenciálnímu šíření dezinformací. Agentury mají pak pouze omezený čas na vyvrácení hoaxů, což je problematické, protože zkušenosti z minulých voleb ukazují, že ty nejvýraznější dezinformace se objevují pouze pár dní před volbami. Příkladem falešných zpráv byl v minulosti v tuzemském prostředí například rozsáhlý článek v Blesku očerňující Karla Schwarzenberga před druhým kolem prezidentských voleb či informace o automatickém postupu úřadujícího prezidenta Miloše Zemana do druhého kola. V zahraničí se pak jednalo o dezinformaci vypuštěnou Borisem Johnsonem o ušetření 350 milionů liber týdně na poplatcích Evropské unii, které by místo toho mohly putovat do národní zdravotní služby. Přestože bylo toto tvrzení rychle vyvráceno, nikdy se nepodařilo dosáhnout stejného efektu, jaký měla dezinformace samotná, a ve veřejné debatě se tento narativ objevuje dodnes.

Nadcházející volby do Evropského parlamentu jsou specifické zaprvé velice nízkou volební účastí a velice nízkou informovaností voličů o skutečné činnosti a pravomocích Evropského parlamentu. Tento deficit ve znalostech reálií Evropské Unie lze dávat za vinu jak jednotlivým národním vládám, tak i samotným unijním institucím, které se až v současnosti snaží svou činnost veřejnosti blíže představovat.

Pro zlepšení situace je nutné učit veřejnost pracovat s informacemi již v rámci školních osnov. Státní orgány by pak také měli více spolupracovat s fact-checkingovými agenturami a aktivně je podporovat. Samotné vyvracení hoaxů by se mělo dostat také do tištěných médií, což se v současnosti příliš neděje. Fact-checkingová činnost je specifická pro virtuální svět, ale zapomíná se na existenci stále značné části populace, která své informace čerpá primárně z tisku.

Kateřina Křivánková představila posluchačům spolek Zvolsi.info, který pořádá přednášky pro všechny věkové skupiny a klade si za cíl zvýšit mediální gramotnost a zlepšit schopnost lidí rozeznat fake news od nezkreslených zpráv. Projekt je ideologicky a politicky nestranný a snaží se veřejnost upozorňovat na nepravdivé informace pocházející z obou stran politického spektra.

Samotný pojem fake news byl až do prezidentské kampaně ve Spojených státech amerických v roce 2016 neznámým pojmem. Za jeho zpopularizováním a zavedením do společenské debaty stojí současný prezident Donald Trump. Specifikem fake news je zejména využívání efektu šoku a přirozeného strachu. Studie potvrzují, že falešné zprávy mířící na emoce se šíří mnohem rychleji než zprávy ze seriózních zdrojů a získávají širší publikum.

Obranou proti takovýmto informacím je podrobné prozkoumání důvěryhodnosti zdroje, ze kterého informace pochází. Často je nutné zaměřit se na nejmenší detaily, jako byla například drobná změna v emailu poslance Tomia Okamury na rozšířené fotce údajného emailu, kde nabízel svým kolegům v Poslanecké sněmovně slevu na sushi sety. Na ověřování vizuálního materiálu pak lze využít servery Google images nebo Tinyeye. Po přijetí nějaké šokující informace je důležité nepřijmout a nešířit ji hned automaticky, ale pokusit se nechat opadnout emoce, později se k materiálu vrátit a v klidu ho ověřit. Na závěr je dobré neuzavírat se do sociálních bublin a nevnímat společnost jako rozdělenou na „můj tábor“ a „ty ostatní“.

Na konci debaty se řečnící shodli, že ověřování dezinformací, hoaxů a rozhodování o tom, které zdroje jsou do jaké míry věrohodné, by nemělo být svěřeno do rukou vládní instituce či speciálního orgánu odborníků, nebo by to vytvářelo prostor pro korupci, možnost ovládnutí mediálního prostoru vládnoucí garniturou a v neposlední řadě by to nevzbuzovalo důvěru veřejnosti. Kontrolu veřejné debaty musí provádět sama společnost a občanské agentury, jejichž činnost by ale vlády měli aktivněji podporovat.

Autor: Dalibor Bělohlávek, Eurocentrum Praha
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty