Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Co očekávat od voleb do Evropského parlamentu?

25.04.2019

Shrnutí semináře Eurocentra Praha 

Ve čtvrtek 18. března se v Eurocentru konala přednáška na téma nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Co od nich lze očekávat či jaký vliv na ně bude mít brexit, přišli posluchačům představit Kateřina Blažková z Kanceláře Evropského Parlamentu v ČR, Filip Nerad z Českého rozhlasu a Daniel Šitera z Ústavu mezinárodních vztahů.

Kateřina Blažková na úvod přítomné seznámila obecnými informacemi ohledně voleb do Evropského parlamentu a představila novou iniciativu Evropského parlamentu „tentokrát budu volit“. Evropské volby se dlouhodobě potýkají s velice nízkým zájmem veřejnosti a nízkou volební účastí nejen v České republice, ale i ve zbytku unijních zemí. Samotný Evropský parlament až do současnosti nepodnikal příliš kroků, které by mohly vést ke zlepšení této situace.

Ve snaze trend klesající účasti zastavit představil Evropský parlament před letošními volbami projekt tentokratbuduvolit.eu. Iniciativa pracuje s tím, že lidé důvěřují spíše informacím od běžných lidí ze svého blízkého okolí než od médií nebo vládních institucí. Projekt je proto postaven na běžném mezilidském kontaktu a zapojuje více než 84 000 dobrovolníků po celé Evropské unii (v České republice se jedná o 1 300 lidí), jejichž cílem je šířit povědomí o důležitosti voleb do Evropského parlamentu.

Platforma nemá za cíl propagovat žádné konkrétní strany, frakce či názorové proudy, cílem je pouze seznámit veřejnost s významem voleb, s pravomocemi a činností Evropského parlamentu a v neposlední řadě s technickými a administrativními aspekty voleb. Platforma je aktivní na všech významných sociálních sítích, kde lze sledovat její činnost a aktuality ohledně voleb. Po registraci na stránkách tentokratbuduvolit.eu bude zájemcům zasílán pravidelný newsletter informující o veškerých akcích spojených s volbami do Evropského parlamentu podle zvoleného bydliště.

Filip Nerad ve svém příspěvku hovořil o změnách ve složení Evropského parlamentu, které pravděpodobně přinese další odklad termínu odchodu Spojeného království z Evropské unie. Po odhlasování brexitu počítal Evropský parlament se snížením počtu křesel ze současných 751 na pouhých 705. Z Britských 73 křesel se měla část přerozdělit mezi některé státy tak, aby byly reflektovány demografické změny, a část se měla uschovat pro případné rozšíření Evropské unie o nový členský stát. Vzhledem k tomu, že Velká Británie bude v době voleb stále členským státem, k těmto změnám, alespoň prozatím, nedojde a o parlamentní křesla budou bojovat i britští kandidáti.

Tento vývoj značně mění dočasné predikce ohledně posílení či oslabení jednotlivých parlamentních frakcí. Nejnovější průzkumy poukazují zejména na možný úspěch nové strany Nigela Farage prosazující brexit. Ta pravděpodobně zachrání od zániku frakci Evropa svobody a přímé demokracie, která by díky tomuto nárůstu mohla poprvé dosáhnout na významnou funkci v Evropském parlamentu. Velmi významnou roli také budou mít britští labouristé, kteří svými křesly pravděpodobně zachrání od výrazné ztráty socialistickou frakci. Dále se očekává nárůst u britských liberálních demokratů, kteří by měli posílit eurofederalistickou frakci ALDE.

Výsledek v Evropských volbách neovlivňuje pouze obsazení nejvyšších funkcí, jako je například předseda Evropského parlamentu či předseda Komise, ale má vliv i na rozdělování funkcí předsedů jednotlivých parlamentních výborů. Vzhledem ke značné změně rozložení sil, způsobené působností britských poslanců, kteří, pokud bude dodržen nově stanovený termín odchodu 31. října, budou v parlamentu působit pouze krátce, dojde podle některých názorů k narušení legitimity nově zvoleného Evropského parlamentu a novému rozdělení funkcí po zbytek jeho funkčního období.

Daniel Šitera představil volby do Evropského parlamentu optikou fenoménů repolitizace a postdemokracie. Repolitizací je obecně chápán proces, kdy se jednotlivé prvky a opatření aplikované institucemi stávají předmětem občanské nespokojenosti a politického souboje. Jedním z příkladů může být například volný pohyb osob v rámci EU, který se stal jedním ze stěžejních témat v rámci vnitropolitické diskuse před brexitem. Vzhledem k mnoha krizím, kterými v uplynulých letech Evropská unie čelila, lze očekávat, že tento proces bude mít na nastávající diskusi ohledně voleb značný vliv.

Problém repolitizace však není specifický pouze pro Evropskou unii, ale lze jej sledovat v demokraciích po celém světě. Tento proces se nazývá postdemokratický moment a jde o proces, kdy liberální demokracie přechází k technokratickému vládnutí, exekutiva posiluje na úkor legislativní moci a složení vlád se mění ze skladby zvolených reprezentantů ideologických proudů na vládu expertů. Jedním z doprovázejících prvků tohoto jevu je klesající volební účast, proto je třeba vnímat nízkou volební účast u Evropských voleb šířeji a nedávat ji za vinu pouze evropským institucím. V případě Evropské unie je však tento proces unikátní zejména proto, že proces vývoje institucí šel až do současnosti opačným směrem, tedy role legislativního tělesa (Evropského parlamentu) byla posílena na úkor technokratických a exekutivních unijních institucí. Přes tento vývoj však účast v evropských volbách soustavně klesá.

Důsledkem tohoto vývoje by mělo být zevšednění nadcházejících voleb, tedy situace, kdy témata v celoevropských volbách kopírují témata vnitrostátní a volby se stávají pro voliče mnohem srozumitelnější. To by na jednu stranu mělo znamenat zvýšení volební účasti, na druhou stranu to ale činí jakékoliv predikce výsledku velice náročné, protože volby v jednotlivých zemích budou kopírovat rozličná místní témata a nálady. Nové složení Evropského parlamentu bude mít značný vliv na budoucnost evropského projektu, bude rozhodovat nejen o složení Komise a jejího předsedy, ale také o rozpočtovém rámci na dalších sedm let a bude promlouvat i do chystané reformy azylové politiky.

Složení nového parlamentu je zejména vzhledem k odkladu brexitu značně nejisté. Očekává se oslabení Evropské lidové strany, kde na to může mít vliv konflikt s maďarskou stranou Fidesz. I tak by si ale v současnosti největší frakce měla udržet své mocenské postavení. Velmi zajímavé bude sledovat, jakým způsobem se změní podoba frakce ALDE, kam bude směřovat nové hnutí En Marche! francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. ALDE, která byla momentálně čtvrtou největší parlamentní frakcí, neměla až doposud podporu žádné velké strany z lidnatějšího evropského státu. Vzhledem k výraznému počtu europoslanců, které En Marche podle dosavadních předpokladů frakci dodá, lze očekávat, že se toto francouzské hnutí stane dominantní silou této frakce a prosadí v ní svůj pohled na podobu evropské integrace, který je značně odlišný například od pohledu německých liberálních poslanců.

Autor: Dalibor Bělohlávek, Eurocentrum Praha
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty