Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Co chce ČR prosadit do evropského rozpočtu po roce 2020?

26.07.2018

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Ve čtvrtek 31. května se uskutečnil další seminář Eurocentra Praha, tentokrát na téma budoucího víceletého finančního rámce. Diskutovat přišli Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v ČR, Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, a LukᚠKovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

 

Kvadratura kruhu

 

Pavlína Žáková na úvod podotkla, že současná vyjednávání o budoucím víceletém finančním rámci EU jsou nejt잚í v historii. „S ohledem na odchod Velké Británie, nové požadavky od občanů a členských států, zejména v oblasti migrace a bezpečnosti, a také vzhledem k nutnosti jednomyslného souhlasu, lze celý proces přirovnat ke kvadratuře kruhu,“ posteskla si. Co se týká rozpočtové skladby, půjde více peněz na obranu, migraci, ochranu vnějších hranic, mládež a infrastrukturu. Obecně řečeno se plánovaný finanční rámec snaží být jednodušší a zaměřit se na tzv. evropskou přidanou hodnotu, tedy podporovat to, co lze efektivněji řešit na evropské úrovni. Důraz je kladen také na flexibilitu, takže členské státy budou moci převádět přidělené peníze mezi svými regiony. Co se týká celkového objemu prostředků, tak oproti současnému finančnímu rámci nedochází k navýšení, a zůstává ve výši 1,11% hrubého národního důchodu celé EU (již při zohlednění odchodu Velké Británie).

 

Česko musí být aktivnější

 

Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař připomněl, že v novém finančním rámci dojde k poklesu objemu peněz na tradiční prioritní oblasti jako kohezní politiku nebo společnou zemědělskou politiku. Navýšeny budou naopak prostředky na obranu, což je dlouhodobě podporováno českými zástupci, stejně jako zvyšování objemu peněz na kosmické aktivity EU. Česko podle Chmelaře také podporuje navýšení objemu peněz na Evropskou politiku sousedství a program ERASMUS+. Státní tajemník také upozornil na posílení těch programů, kde neexistují tzv. národní obálky, a členské státy tedy musejí mezi sebou o alokované prostředky soutěžit. „Česká republika musí být v tomto ohledu aktivnější,“ podotkl Aleš Chmelař. Další prioritou navrhovaného víceletého finančního rámce je boj s klimatickými změnami. „Z českého pohledu to skýtá zajímavé příležitosti. Dopady změn jsou totiž viditelné i u nás – sucho, kůrovcová kalamita nebo uzavírání uhelných dolů.“ uvedl Chmelař. Témata, kde se naopak Česko s Evropskou komisí neshodne, jsou komunitarizace emisních povolenek, zavedení daně z plastů jako nového zdroje evropského rozpočtu nebo „zastropování“ plateb v rámci společné zemědělské politiky. „Vzhledem ke specifické struktuře českého zemědělského sektoru by to mohlo vést k diskriminaci českých subjektů,“ varoval Aleš Chmelař.

 

Infrastruktura je základem rozvoje

 

LukᚠKovanda uvedl, že v této fázi vyjednávání nelze návrhu příliš co vytknout a pochválil volbu prioritních oblastí i skutečnost, že nedochází k navýšení celkového objemu prostředků. Vyjednávání podle něj bude však ještě dlouhé a nestihne se ukončit do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019. „Je dobře, že Česká republika zůstane i nadále tzv. čistým příjemcem, ale největším přínosem pro naši ekonomiku je možnost volného obchodování v rámci vnitřního trhu,“ konstatoval Kovanda. „Důležité je především efektivní využití prostředků, které Česko získá,“ zdůraznil. Prohlásil, že by bylo dobré, investovat získané peníze do rozvoje vysokorychlostní železnice a dopravní infrastruktury obecně, protože to podpoří pracovní mobilitu a přispěje k rozvoji okrajových regionů. Připomněl také, že až Česká republika přestane být tzv. čistým příjemcem prostředků z evropského rozpočtu, bude to známkou hospodářské vyspělosti a zvýšení životní úrovně českých občanů.

VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty