Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Kdy budeme v českých obchodech kupovat stejné potraviny jako v Německu?

25.07.2018

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

26. dubna se uskutečnil další seminář Eurocentra Praha, tentokrát byla tématem dvojí kvalita potravin v rámci vnitřního trhu EU. Pozvání přijali a diskutovat přišli poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová, Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko, s.r.o.

 

Jako první promluvila Olga Sehnalová, která se problematikou dvojí kvality potravin zabývá již od roku 2011. Připustila, že každý má jiné chuové a cenové preference, ale pokud výrobci používají stejný obal v různých státech, tak by se podle ní měl shodovat i obsah, což se mnohdy neděje. Sehnalová zdůraznila, že jádro právě navrhované směrnice spočívá v rozpoznatelnosti rozdílného obsahu na základě rozdílného obalu, tedy není primárním cílem produkty sjednocovat. Zmínila i řadu testování VŠCHT, kdy se třetina testovaných produktů podstatně lišila navzdory velice podobným obalům. Sehnalová je zklamaná údajně „chladným“ přístupem výrobců, což by podle ní mělo být vyváženo aktivitou spotřebitelů.

 

Rozdílné neznamená horší

 

Jako druhý vystoupil odborník na testování potravin a drogerie Jan Pivoňka z VŠCHT, který představil závěry studie o rozdílném složení výrobků se stejným označením. Na základě podrobné analýzy bylo v zájmu maximální objektivity vybráno 21 produktů z 5 členských států (vedle České republiky se jednalo o Slovensko, Maďarsko, Německo a Rakousko). V první sérii testů se ukázalo 13 produktů jako podstatně odlišných, 5 mírně odlišných a 3 byly hodnoceny jako totožné. Ve druhé sérii testů se ukázalo 11 produktů jako podstatně odlišných, 3 mírně odlišných a 7 bylo hodnoceno jako totožné. Pivoňka opakovaně zdůraznil, že jeho úlohou bylo posoudit míru odlišnosti produktů, nikoliv je hodnotit jako lepší či horší. To je totiž často velmi složité, jak ilustroval na příkladu dětské výživy HIPPO. V Německu obsahovala méně dýně a více škrobu, což je při současných výživových doporučení prakticky nemožné posoudit jako jednoznačně výhodu či naopak nevýhodu. V případě výrobku „BILLA Clever ananas kousky“ však německý spotřebitel zakoupil kousky v ananasové šávě, kdežto Češi a Slováci se museli spokojit s roztokem kyseliny citronové. Stejně tak v případě testovaných špaget, kdy v Rakousku byly vyrobeny z tvrdé pšenice (kvalitnější i senzoricky lépe hodnocené), kdežto v České republice a na Slovensku z pšenice běžné. Za zmínku stojí rozdílný technologický postup při výrobě bramborových lupínků Lay´s, kdy v ČR je použit palmový olej, kdežto v SRN slunečnicový olej – výsledkem je senzoricky lépe hodnocený český produkt, ačkoliv výživově lze doporučit spíše německý produkt. Z oblasti drogistického zboží vybrali výzkumníci VŠCHT avivហznačky Lenor, u které se projevil další rozdíl v přístupech pro různé trhy, a sice rozdílná naplněnost nádoby – v ČR, SR a Maďarsku spotřebitel koupí 930 ml, kdežto Němec a Rakušan 990 ml aviváže.

 

Český úspěch v Bruselu

 

Na závěr vystoupil zástupce podnikatelské sféry, Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko, s.r.o. Závěry vyvozené na základě 21 produktů považuje za značně nereprezentativní. Doplnil, že ve střední a východní Evropě celkem proběhlo 13 testování v 11 zemích, a metody testování i způsoby interpretace byly rozdílné. Podle Jandy si musíme vyjasnit, co hodnotíme a jakou míru odlišnosti považujeme za přijatelnou. Zároveň zdůraznil, že testy nenapadá, jen volá po jejich jednoznačnosti a efektivitě. „Je potřeba pochválit paní Sehnalovou, která je první z České republiky, kdo v Bruselu něco dokázal prosadit,“ vysekl poklonu paní poslankyni Sehnalové. Vratislav Janda svůj projev uzavřel ujištěním, že Nestlé nepoužívá odlišné složení a technologie na západní a východní trhy. V testech zjištěné rozdílné složení kakaového prášku Nesquick na trzích v ČR a SRN podle něj jen ilustruje problematiku těchto testování. Rozdíl je totiž zapříčiněn výhradně odlišnou právní úpravou regulace přidávání vitamínů do potravin.

Autor: Eurocentrum Praha
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty