Kalendář Eurocentra

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Jak by měla vypadat společná evropská obranná politika?

27.03.2018

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Jak by měla vypadat společná evropská obranná politika?

Ve čtvrtek 22. března 2018 se v prostorách Evropského domu v Praze uskutečnil další seminář Eurocentra Praha, tentokrát s názvem „Jak by měla vypadat společná evropská obranná politika?“ Pozvání přijali a diskutovat přišli Miloš Balabán, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky FSV UK, a Miroslav Žižka, bývalý vojenský představitel ČR při NATO a EU.

Kdo je připraven, není překvapen

První se slova ujal Miloš Balabán, který se ve svém úvodním slovu věnoval zejména geopolitickému rámci obrany EU. Podle Balabána stále platí, že USA jsou určitým hegemonem, jejich pozice již ale není neotřesitelná, jako tomu bylo po rozpadu SSSR. Od vypuknutí finanční krize v roce 2008 právě v USA dochází v důsledku sílícího a rostoucího vlivu Číny a stále asertivnějšího Ruska k situaci, kdy USA jsou spíše „prvním mezi rovnými“. Navíc USA se aktuálně uchylují k politice izolacionismu a protekcionismu, kdy navzdory svým mocenským i finančním zdrojům, nemají výraznější ambice formovat svět. I proto nejen německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron zdůrazňují, že pokud jde o obranu, tak se Evropa již dále nemůže spoléhat výhradně na USA a musí přijmout potřebná opatření sama. Je proto pochopitelné, že se rozvíjí projekty v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) či vzniká Evropský obranný fond s cílem podpořit vojenský vývoj a výzkum. Ačkoliv generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mírní obavy EU ze ztráty USA coby garanta její obrany, tak podle Balabána zůstává jen otázkou času, kdy se tomu tak skutečně stane a kdy se EU bude muset o svoji obranu výhradně postarat sama – a čím dříve na to bude připravena, tím lépe.

Brexit jako příležitost

Druhý řečník, Miroslav Žižka, se – vzhledem ke své profesní zkušenosti – věnoval zejména strategicko-vojenskému rámci obrany EU. Připomněl dynamicky se proměňující bezpečnostní hrozby od roku 2014, kdy se vedle dění na východní Ukrajině, aktivních pirátských hnutí v oblasti kolem tzv. Afrického rohu výrazně destabilizuje Blízký východ a severní Afrika. Žižka zdůraznil, že právě za hranicemi Evropy začíná boj za její obranu a bezpečnost. Dále uvedl, že evropská armáda již existuje, přičemž se jedná o „konfederaci“ 28 národních armád, Evropskou armádu (s 1 generálním štábem a 1 ministerstvem obrany) však považuje za nerealizovatelnou. Žižka považuje za nevyjasněné, kdo by jí přiděloval úkoly a kdo by ji vyzbrojoval. V současnosti spatřuje dvě hlavní výzvy – čistě vojensko-obrannou rovinu, tj. zabezpečit Evropu před případnou agresí Ruska (včetně 5. operační dimenze – kyberprostoru), a strategicko-bezpečnostní rovinu, tj. vypořádat se s výrazně destabilizovanými režimy na Blízkém východě a v severní Africe, a to kvůli migraci a projevům islámského fundamentalismu. Podle Žižky dochází k rozvoji obranné agendy EU až po referendu ve Spojeném království, které bylo důrazným zastáncem transatlantické spolupráce. Nyní se otevírá prostor pro německo-francouzský tandem (který sice existoval ve Vojenském výboru NATO vždy, dnes je však markantnější). Závěrem podotkl, že důvodem uchýlení USA k izolacionismu mohou být i kontroverze pramenící z jejich působení v Iráku, Libyi a Sýrii.

 

VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty