Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Řecko v eurozóně: grexit nebo happy end?

07.05.2015

Shrnutí semináře Eurocentra Praha.

Ve čtvrtek 30. dubna 2015 přišli do Evropského domu diskutovat o osudu Řecka v eurozóně Lenka Zlámalová, analytička echo24.cz, a Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny.

 

Válka nervů

„Řecká strana se to snaží hrát na dvou liniích,“ uvedla Lenka Zlámalová. Úplně jiné argumenty a chování používají, když hovoří v Bruselu nebo na poli Mezinárodního měnového fondu, a jiné, když hovoří ke svým voličům. Právě proto je debata poznamenaná obrovskou nedůvěrou na obou stranách. „Je to o tom, kdo déle vydrží ten pohled do očí a necukne,“ vysvětlila Zlámalová. Setkání s marxistickou vládou Syrizy jsou pro evropské politiky něco úplně nového. „Ve válce nervů jsou totiž skutečně dobří,“ dodala.

 

Podle Zlámalové jsou všichni nyní na odchod Řecka z eurozóny připraveni. Je to však obrovský morální hazard. V opozici k politice dalších ústupků Řecku jsou především země jako Portugalsko nebo Španělsko, které se také musely podrobit přísným úsporným opatřením a všechny své dluhy zaplatit.  Geopolitické faktory zde hrají také velkou a řečtí vyjednavači často upozorňují na význam jižní hranice EU zejména v kontextu současných migračních vln z Afriky a Blízkého východu.

 

„Evropská unie je na křižovatce, ze které vedou pouze špatné cesty a myslím, že si vybíráme z těch méně špatných,“ zdůraznila Zlámalová. Podle Zlámalové by nejlepší možné řešení byl přátelský odchod Řecka z eurozóny tak, aby se necítilo ponížené. Frustrovaní lidé jsou nebezpeční lidé a i když to už hodně stálo a ještě stát bude, na klid a zlepšení vztahů se podle Zlámalové přispět má. Problém je v tom, že Řekové nechtějí z eurozóny odejít, ale zároveň si již nechtějí dále utahovat opasky. Členství v eurozóně chápou jako důkaz své evropské identity, že jsou Evropané první kategorie. Dosáhnout přátelského odchodu bude extrémně náročný diplomatický úkol, a to nejen směrem k Řekům, ale také směrem k mezinárodním finančním trhům. Z dlouhodobého hlediska je to však podle Zlámalové jediný možný scénář, a pokud by se podařilo ho realizovat, zvýšilo by to důvěru nejen v eurozónu, ale i v projekt Evropské unie jako takový.

 

Grexit není jediné možné řešení

 

Podle Jana Bureše je pravděpodobným scénářem zavedení kapitálových kontrol a zastavení přílivu peněz do Řecka od MMF nebo ECB a současně zavedení paralelních peněžních poukázek nahrazující nedostatek eur v řecké ekonomice. „Ke grexitu jako takovému nemusí dojít,“ říká Bureš. Podle něj by vhodné zavedení kapitálových kontrol a použití poukázek mohlo stačit. Domnívá se, že pokud se země dostane do této fáze jednání, začnou probíhat rychleji a řešení se hledá relativně hladce, jako například v průběhu krize na Kypru. „To co řecká vláda v tuto chvíli potřebuje, je nějaký silnější stimul k tomu, aby byla schopna umírnit to radikální křídlo v rámci Syrizy, kterému jde hlavně o prosazení svého extrémně levicového programu.“ říká Bureš.

 

Bureš upozornil na paradoxní situaci, když v Řecku 70% obyvatel volilo Syrizu, ale zároveň 70% Řeků podporuje setrvání v eurozóně. Jedná se o dvě věci, které v zásadě nejdou dohromady. Podpora Syrizy však v současnosti klesá, postoj k euru nikoli.

 

Jako přijatelnou alternativu k odpuštění dluhu Řecku navrhuje Bureš možnost posunutí jejich splatnosti až na 50 let a odložení splátek úroků. Doba je to sice nesmírně dlouhá, ale přece jen je to určitý kompromis k tomu, kdyby věřitelé neměli dostat peníze vůbec. Za tento ústupek by měli vyžadovat opravdu silně zavedení různých strukturálních reforem. „Se stávající velmi levicovou vládou se ale bude vyjednávat velmi těžko,“ zdůraznil Bureš.

Autor: Eurocentrum Praha
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty