Jak má EU čelit bezpečnostním krizím ve světě?

Ve čtvrtek 2. dubna 2015 se konal další seminář Eurocentra Praha. Diskutovat úloze Evropské unie při řešení bezpečnostních krizí ve světě přišli Marek Souček z Úřadu vlády ČR a Ondřej Ditrych z Univerzity Karlovy v Praze.

Marek Souček upozornil na to, že obranná a bezpečnostní politika EU stála už u počátku novodobé evropské integrace. Zůstalo však jen u plánů a státy se zaměřily spíše na integraci v ekonomické oblasti. Konkrétní kroky v rámci bezpečnostní politiky se začaly přijímat až v 90. letech 20. století a na přelomu tisíciletí. „Tou bezprostřední příčinou, že se začalo o bezpečnostní politice více mluvit, byl do značné míry konflikt v Jugoslávii, kde se jasně ukázalo, že i v bezprostředním okolí EU mohou vypuknout ozbrojené konflikty, na které by měla Unie reagovat,“ řekl Souček.

Táhnout za jeden provaz

Mezi nejviditelnější nástroje společné bezpečnostní a obranné politiky patří podle Součka společné mise. Civilní mise směřují k podpoře policejních složek nebo rozvoji státní správy. Vojenské mise míří k udržení nebo nastolení míru mezi znepřátelenými stranami. Zásadní rozdíl je v tom, že zatímco u vojenských misí platí náklady na vyslání vojáků jednotlivé členské státy, ty civilní jsou hrazeny z rozpočtu EU.

Pro zajištění evropské bezpečnosti je vhodné využívat i dalších politik EU. Důležitá je především Evropská politika sousedství, tedy spolupráce se zeměmi severní Afriky, východní Evropy a Asie. Značný význam si nyní získala azylová a migrační politika. Alarmující je především napojení organizovaného zločinu na migrační toky a jejich zneužití.  Nelze zapomínat ani na společnou vízovou politiku EU.

Marek Souček připomněl jednomyslnost při rozhodování v Radě EU v otázkách mezinárodní bezpečnosti. Sjednotit stanovisko jednotlivých členských států není jednoduché a do značné míry je to limitující faktor akceschopnosti EU ve vnějších vztazích.

Evropskou armádu potřebujeme jako sůl

Ondřej Ditrych podpořil výroky předsedy Evropské komise Junckera z března letošního roku o nutnosti ustavení společné evropské armády. „Potřebujeme ji jako sůl, potřebujeme konkrétní utopii, která bude směřovat k těsnější integraci bezpečnostních sil Evropské unie.“ uvedl Ditrych.

V současné době již existují o tzv. bojová uskupení (angl. EU Battlegroups), která představují nástroj EU pro řešení krizí. Zatím však nebylo žádné takové uskupení vysláno. Hlavním důvodem je, že náklady na vyslání nesou jednotlivé státy, které poskytují konkrétní vojenské jednotky do daného uskupení. „Současný stav je až nesmyslný. Členské státy Evropské unie mají asi 1,5 milionu mužů ve zbrani. Společně utrácejí na obranu více než Rusko a Čína dohromady,“ poznamenal Ditrych.

Mezi překážky vytvoření společné evropské armády patří podle Ditrycha zejména přílišné národní cítění ve vztahu k ozbrojeným složkám, dále rozdílné vnímání bezpečnostních hrozeb nebo odlišné vojenské doktríny jednotlivých států EU. Problémem je také stále existující vzájemná nekompatibilita technického vybavení a neefektivita při pořizování nových kapacit - jisté kapacity EU nemá a jiné zase duplikuje.

Ondřej Ditrych také upozornil na to, že zaznívají obavy z přílišného posílení společné obranné politiky, které by mohlo vést k oslabení transatlantické vazby. „Je kudy jít dál. To, co často chybí, je politická vůle realizovat potřebné reformy,“ uzavřel Ditrych.

Vaše EU - buďte stále v obraze

Přihlaste se k odběru zpravodajství EU.

Upozorníme Vás na zprávy.

Které by Vám neměly uniknout.

Zpravodajství na míru do Vašeho emailu.

Zapněte si notifikace.

Líbil se Vám tento článek?

Přihlaste se k odběru aktuálního zpravodajství.

Chcete do svého emailu dostávat přehled

aktuálních článků, které vyšly na Euroskop.cz?

ANO, PŘIHLÁSIT