Jak má EU čelit bezpečnostním krizím ve světě?
Shrnutí semináře Eurocentra Praha.
Ve čtvrtek 2. dubna 2015 se konal dalí seminář Eurocentra Praha. Diskutovat úloze Evropské unie při řeení bezpečnostních krizí ve světě přili Marek Souček z Úřadu vlády ČR a Ondřej Ditrych z Univerzity Karlovy v Praze.
Marek Souček upozornil na to, e obranná a bezpečnostní politika EU stála u u počátku novodobé evropské integrace. Zůstalo vak jen u plánů a státy se zaměřily spíe na integraci v ekonomické oblasti. Konkrétní kroky v rámci bezpečnostní politiky se začaly přijímat a v 90. letech 20. století a na přelomu tisíciletí. Tou bezprostřední příčinou, e se začalo o bezpečnostní politice více mluvit, byl do značné míry konflikt v Jugoslávii, kde se jasně ukázalo, e i v bezprostředním okolí EU mohou vypuknout ozbrojené konflikty, na které by měla Unie reagovat, řekl Souček.
Táhnout za jeden provaz
Mezi nejviditelnějí nástroje společné bezpečnostní a obranné politiky patří podle Součka společné mise. Civilní mise směřují k podpoře policejních sloek nebo rozvoji státní správy. Vojenské mise míří k udrení nebo nastolení míru mezi znepřátelenými stranami. Zásadní rozdíl je v tom, e zatímco u vojenských misí platí náklady na vyslání vojáků jednotlivé členské státy, ty civilní jsou hrazeny z rozpočtu EU.
Pro zajitění evropské bezpečnosti je vhodné vyuívat i dalích politik EU. Důleitá je předevím Evropská politika sousedství, tedy spolupráce se zeměmi severní Afriky, východní Evropy a Asie. Značný význam si nyní získala azylová a migrační politika. Alarmující je předevím napojení organizovaného zločinu na migrační toky a jejich zneuití. Nelze zapomínat ani na společnou vízovou politiku EU.
Marek Souček připomněl jednomyslnost při rozhodování v Radě EU v otázkách mezinárodní bezpečnosti. Sjednotit stanovisko jednotlivých členských států není jednoduché a do značné míry je to limitující faktor akceschopnosti EU ve vnějích vztazích.
Evropskou armádu potřebujeme jako sůl
Ondřej Ditrych podpořil výroky předsedy Evropské komise Junckera z března letoního roku o nutnosti ustavení společné evropské armády. Potřebujeme ji jako sůl, potřebujeme konkrétní utopii, která bude směřovat k těsnějí integraci bezpečnostních sil Evropské unie. uvedl Ditrych.
V současné době ji existují o tzv. bojová uskupení (angl. EU Battlegroups), která představují nástroj EU pro řeení krizí. Zatím vak nebylo ádné takové uskupení vysláno. Hlavním důvodem je, e náklady na vyslání nesou jednotlivé státy, které poskytují konkrétní vojenské jednotky do daného uskupení. Současný stav je a nesmyslný. Členské státy Evropské unie mají asi 1,5 milionu muů ve zbrani. Společně utrácejí na obranu více ne Rusko a Čína dohromady, poznamenal Ditrych.
Mezi překáky vytvoření společné evropské armády patří podle Ditrycha zejména příliné národní cítění ve vztahu k ozbrojeným slokám, dále rozdílné vnímání bezpečnostních hrozeb nebo odliné vojenské doktríny jednotlivých států EU. Problémem je také stále existující vzájemná nekompatibilita technického vybavení a neefektivita při pořizování nových kapacit - jisté kapacity EU nemá a jiné zase duplikuje.
Ondřej Ditrych také upozornil na to, e zaznívají obavy z příliného posílení společné obranné politiky, které by mohlo vést k oslabení transatlantické vazby. Je kudy jít dál. To, co často chybí, je politická vůle realizovat potřebné reformy, uzavřel Ditrych.
Systém obchodování s emisními povolenkami
30.03.2021
Přípravné semináře na výběrová řízení do institucí EU
11.03.2021
Role EU v oblasti zdravotnictví
24.02.2021
Budoucnost evropské migrační politiky