Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Evropské reakce na konflikt v Sýrii

24.09.2013

Shrnutí veřejné debaty Eurocentra Praha.

Eurocentrum Praha uspořádalo 23. září 2013 v Evropském domě v Praze veřejnou debatu na aktuální téma konfliktu v Sýrii a odpovědí, které přišly ze strany členů mezinárodního společenství, zejména Evropské unie. Se svými příspěvky vystoupili Jan Fingerland, komentátor Českého rozhlasu, a Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Jan Fingerland analyzoval konflikt v Sýrii z historické perspektivy a rovněž s ohledem na současnou národnostní a náboženskou skladbu obyvatelstva této blízkovýchodní země. Připomněl, že Sýrie vznikla v umělých hranicích, které byly narýsovány bez ohledu na etnické a náboženské skupiny žijící v dané oblasti. Od počátku se tedy jednalo o velmi heterogenní stát s řadou náboženských menšin. Kromě šíitů a sunnitů zde od počátku byli přítomni také křesané nebo alávité. Posledně jmenovaná skupina se z původně sociálně vyloučené entity stala díky kariéře řady svých příslušníků v syrské armádě vládnoucí třídou.

Mezi další příčiny současného konfliktu zařadil Jan Fingerland frustraci obyvatel chudinských částí syrských měst, jejichž životně úroveň se nezvedala adekvátně jejich očekávání. Dalším impulsem bylo podle něj pronikání islamistů z okolních zemí, zejména z Iráku. Samostatnou otázkou je pak proud uprchlíků, který jednak ohrožuje stabilitu okolních zemí a jednak klade nároky na mezinárodní společenství s ohledem na potřebu potravinové pomoci v dotčených oblastech.

Michael Romancov zdůraznil tradiční zájem Ruska o Blízký východ a přístup k tzv. teplým mořím a v této souvislosti připomněl, že v syrském Tartúsu je jediná ruská námořní základna mimo území Ruska. Tradiční zájem o země Blízkého východu projevují samozřejmě Spojené státy americké, naopak mocenské pronikání Číny je mladšího data. Z evropských zemí se v oblasti v historické i současné perspektivě nejvíce angažovaly Velká Británie a Francie, které přímo formovaly hranice Sýrie po Druhé světové válce. Z těchto kořenů vyrůstá i aktuální zájem uvedených členských zemí EU o dění v Sýrii a snahy o řešení neutěšené situace.

Co se týká Evropské unie, tak podle Michaela Romancova je třeba nejprve vytvořit opravdu efektivní evropskou obrannou politiku, s dostatečným rozpočtem a vojenskými kapacitami. Následně je možné uvažovat o projekci síly na Blízkém východě. Zůstává však otázkou, na jakou stranu by se měla Evropská unie přiklonit. Jak se shodli oba řečníci, většina možných řešení současného konfliktu neslibuje stabilitu Sýrie a blízkého okolí. Země se může stát státem ovládaným islámskými radikály, případně se zcela rozpadnout po vzoru Somálska, nebo také může zvítězit autoritativní vládce a nastolit režim, který bude od evropských ideálů na hony vzdálený. Varianty uzavření míru mezi znepřátelenými stranami nebo pokojné rozdělení země se nezdají příliš pravděpodobné. Nicméně na Blízkém východě platí více než jinde, že nikdy by se nemělo říkat nikdy.

Autor: Eurocentrum Praha
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty